Stromeček z papírových ruliček

2. prosince 2016 v 15:03 |  Vyrábění
Stromečky jsou jednoduché a vypadají opravdu dobře. Návod na ruličky zde.



 

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

28. listopadu 2016 v 15:56 |  Knížky
Autor: Ransom Riggs
Ilustrátor: Není
Počet stran: 358
Rok vydání: 2012

Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak - i když to zní jako něco nemožného - jsou možná stále naživu.

Můj dojem: Sirotčinec slečny Pregrinové je velice zvláštní kniha hned v několika ohledech. Rozhodně se jí nedá upřít její grafická úprava. Fotografie, přebal i celkové spracování knihy nemá chybu. Navozuje dojem tajemna a strašidelna, což je od knihy očekáváno. Už podle anotace by se mělo jednat o ponuřejší příběh. Upřímně jsem ale tyto pocity necítila ani jednou za celou knihu. Žádný pocit, kdy se bojíte o hrdiny, žádný pocit běhání mrazu po zádech.

Co mě ale překvapilo, a ne pozitivně, byl milostný příběh. Romantiku mám opravdu ráda, ale k Sirotčinci mi neseděla. Podle mě tam neměla co dělat. Vstoupila do děje strašně rychle a nepřirozeně.

Na druhou stranu je Sirotčinec velmi čtivá kniha a to je hlavní důvod, proč mě bavila. Námět je celkem originální a konec není tak moc předvídatelný jako u některých knížek, ale bohužel ho autor zkrátil. Klidně ho mohl trochu roztáhnout a právě tím, jak je urychlený, jsem při čtení pochybovala, že by závěrečné dialogy probíhaly tak, jak bylo v knize napsáno.

Hlavním hrdinou je chlapec, což je v dnešní době ve fantasy příjemná změna. Žádná ukňouraná holka, ze které se nakonec stane odvážná vůdkyně. Jacob je chytrý, a to, co většině hrdinů dojde až o několik stránek dále ,jemu ,,docvakne" ve stejnou chvíli jako čtenáři.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti není nejlepší kniha jakou jsem četla, ale na to, že je to autorova první, patří mezi lepší průměr. Nemějte od ní žádná očekávání a bude Vás bavit.

Hodnocení: 7/10

Ruličky z papíru

25. listopadu 2016 v 14:58 |  Vyrábění
Ruličky z papíru jsou základem pro pletení z novin. Je velmi důležité, aby byly dělané přesně podle návodu, jinak se Vám budou špatně zasouvat do sebe.

 


Magnetky

19. listopadu 2016 v 9:56 |  Vyrábění
Magnetku uděláte velmi jednoduše. Vezmete nějakou magnetku (např. z Kostíků) a přetřete ji nejprve bílou barvou a poté barevně. Pokud chcete mít magnetku rovnou a bez prostorových vlnek, natřete ji pouze jednou vrstvou a bílou barvu úplně vynechte.


Fangirl

14. listopadu 2016 v 15:11 |  Knížky
Autor: Rainbow Rowellová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 456
Rok vydání: 2015

Ačkoli jsou až na fyzickou podobu každá úplně jiná, Cath odjakživa sdílela se svým dvojčetem Wren všechno: oblečení, trápení s rodiči i vášeň pro knížky o mladém kouzelníkovi Simonu Snowovi. Jenomže teď obě nastupují na vysokou školu a Wren poprvé nechala Cath na holičkách - nechce s ní bydlet na koleji.
Potíž je v tom, že Cath na rozdíl od sestry není právě společensky zdatná. Jejím přirozeným prostředím je internet, kde se nemusí nikomu dívat z očí do očí a kde tisíce fanoušků nadšeně čtou její povídky ze světa Simona Snowa. A to je svět na hony vzdálený bludišti školních budov, v němž číhají nástrahy v podobě všech možných fobií, děsivých spolubydlících s neodbytnými kamarády a profesorek tvůrčího psaní, které o fanfikcích nechtějí ani slyšet.
Co ale Cath zbývá než zachovat klid a nedat se?

Můj dojem: Fangirl se nedá upřít její čtivost. Jakmile jsem se do ní ponořila, nedokázala jsem přestat. Každou chvilku bez čtení jsem přemýšlela, co se stane dál. A když jsem měla před sebou posledních pár stran, v duchu jsem si nadávala, proč jsem četla tak rychle.

Hodně se mi líbil nápad, dát na konec každé kapitoly ukázku ze Simona nebo fanfikce psané Cath. I když nebyly časově za sebou, čtenář trochu nahlédl do osobnosti postav. Jsem perfekcionista, a proto jsem byla mile překvapená, že autorka pracovala i s datem vydání fanfikcí a tím, jak se na nich odráželo i to, jak se zrovna Cath cítila. Jen mě trochu mrzí, že v knize není konec povídky ,,Nedej se, Simone".

Ačkoli je Fangirl příklad ideální oddychovky, řeší i rodinné problémy. Z části to má vinu na tom, že mi Fangirl přirostla k srdci, ale z největší části díky Cath, jelikož jsem se s ní ve většině případů dokázala vžít. Autorka skvělě vystihla pocity a myšlení introverta.

Fangirl Vás neochudí ani o rozmanitost postav. Tichá Cath, energetická Reagan, přátelský Levi, společenská Wren další. Každá postava je úplně jiná.

V jedné větě: Pokud máte rádi romantiku a nechcete nad ničím přemýšlet, neváhejte si Fangirl přečíst.

Hodnocení: 9/10

Pobertův plánek

5. listopadu 2016 v 15:47 |  Vyrábění
Dneska pro Vás mám spíše tip na Pobertův plánek. Na jedné stránce jsem našla návod a myslím si, že ti, kdo mají rádi Harryho Pottera, to určitě potěší. Vlastní postup jsem nedělala, protože by se špatně z fotek poznalo, co vlastně dělám.
Odkaz na návod: zde

A tady je už moje slepená mapa.


Duch

28. října 2016 v 16:43 |  Vyrábění
Jednoduchý návod na ducha.


Pomsta a rozbřesk

24. října 2016 v 15:16 |  Knížky
Autor: Renée Ahdiehová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 399
Rok vydání: 2016

V zemi Chorásán si násilnický kalif Chálid každou noc bere novou dívku a za každého rozbřesku ji nechává oběsit na hedvábném provazu. Když se šestnáctiletá Šíva stane jeho obětí, rozhodne se její nejlepší přítelkyně Šeherezáda, že se pomstí, a dobrovolně se stane jeho další ženou. Šeherezáda je nejen odhodlaná zůstat naživu, ale ukončit hrůzovládu kalifa jednou provždy. V tomto napínavém převyprávění Tisíce a jedné noci okouzluje Šeherezáda noc za nocí kalifa svými příběhy, a získává tak další dny života. Ale jestli je Chálid doopravdy takové monstrum, jak je potom možné, že se do něj Šeherezáda zamiluje? A znamená v tomto světě plném tajemství láska vůbec něco?

Můj dojem:Pomstu a rozbřesk jsem si zamilovala nejen díky prostředí, ve kterém se odehrává, ale především díky stylu psaní. U některých knih se mi stává, že mě popisy příliš nebaví a co nejdříve chci být opět u hlavních postav. U Pomsty a rozbřesku se mi ale popisy prostředí hrozně líbily. Autorka píše až básnicky a to dodává knize na jejím kouzlu.

Od Pomsty a rozbřesku neočekávejte příliš akce. Je to především kniha pro romantické duše. Jedná se ale o první díl, a proto jsou zde naťuknuty některá tajemství a myslím si, že pokračování bude ještě zajímavé. Což mě přivádí na otázku: Kdy bude další díl? Autorka má cit pro psaní a konec nemohl být lepší. Je sice pravda, že teď si počkáme na další díl, na druhou stranu jsem ráda, že se můžu těšit na další knihu s mými oblíbenými postavami.

Chálidovi jsem fandila od prvního okamžiku. Uzavřenost a tajemnost se k němu dokonale hodily. Šeherezáda se na začátku jevila jako bezchybná hrdinka - bojovná, vtipná, upřímná a chytrá. Bohužel musím říct, že po polovině knihy mi její myšlenky začaly vadit. Neustále se opakovala ta samá otázka týkající se jejího vztahu s Chálidem.

Jediná věc, které jsem se obávala, když jsem si knížku kupovala, byla, že Šeherezádiny příběhy budou převažovat nad příběhem samotným. Po několika stránkách se tato obava rozplynula a děj knihy pokračoval už bez příběhů.

Obdivuji autorku za propracovanost celého světa. V knize jsou termíny nacházející se ve slovníčku psány kurzívou a celé je to velmi přehledné.

Vedle grafického zpracování a mapy dávám velký palec nahoru za názvy kapitol. Ano, zní to divně. Hrozně mi ale vadí, když čtu knížku, kde jsou kapitoly pojmenovány, a jejich názvy Vám vyzradí děj celé kapitoly. U Pomsty a rozbřesku ale pojmenování kapitoly pochopíte až po jejím přečtení.

Určitě si knížku přečtěte, pokud máte rádi fantasy s pořádným kusem romantiky.

Hodnocení: 9/10

Šťastně až navěky

17. října 2016 v 16:20 |  Knížky
Autor: Kiera Cassová
Ilustrátor: Neznámý
Počet stran: 361
Rok vydání: 2016

Kniha povídek ze světa Selekce. Než se America přihlásila do Selekce, jiná žena musela projít touto soutěží, aby se stala královnou. Aspen nikdy nevěřil, že se vymaní z chudoby, která provázela všechny příslušníky jeho kasty. Avšak poté, co se stane strážcem, dokáže, že kasty nemusí určovat lidskou budoucnost. Marlee Tamesová se přihlásila do Selekce a prince Maxona zbožňovala, ale nikdy by si nepřipustila, že se může zamilovat i do někoho jiného. Princ si nikdy nemohl vybrat, co bude dělat - o všem rozhodoval jeho otec, ale nyní nastal okamžik, kdy vše musí vzít pevně do svých rukou. Bonusové scény, epilog, mapy a ilustrace navíc!

Můj dojem: Kiera Cass má skvělý styl psaní, o tom není pochyb. Stránky Vám lítají pod rukama, ani se nestačíte divit. Ani Štastně až navěky není výjimkou. Je to čtivá kniha s nádhernou obálkou a ilustracemi.

Pokud Vám vadila Američčina nerozhodnost, královnu Amberly si zamilujete. Jako je Amberly protiklad k Americe, tak je Clarkson opak Maxona. Amberly je klidná, zamilovaná, zatímco Clarkson hledá někoho, kdo mu v jeho funkci nebude ,,překážet". Celou povídku bylo zajímavé, jak vůbec jejich vztah začal, jaké následky mělo na Clarksonovi chování jeho rodičů, ale určité ,,zvraty" se mi zdály velmi podobné s původní trilogií.

Zajímalo Vás, co předcházelo Selekci? Pak Vás Maxonova povídka nezklame. Někomu by se mohlo zdát, že jde pouze o převyprávění Selekce, ale pokud máte rádi Maxona, povídku ,,Princ" si zamilujete. Jen mě trochu mrzí, že se z Maxonova pohledu nepřevyprávělo více scén s Americou.
A pokud by jste se Maxona ještě ,,nenabažili", čeká na Vás ještě bonusová scéna ,, Druhé výročí".

Mě osobně se ale nejvíce líbila povídka ,,Miláček" o naší milé Marlee. Krásně se zde proplétá minulost s přítomností a myslím si, že informativně byla nejpřínosnější.

Naprosto zbytečná se mi zdála Aspenova povídka. Skoro veškeré zvraty jste čekali díky tomu, že již byly zmíněny v původní trilogii. Jediné, co mi povídka ,,Strážce" dala, bylo pár bonusových dialogů.

Těšit se můžete i na Lucy, Celestu a ostaní členky Elity.

Hodnocení: 8/10


Svícen

14. října 2016 v 14:12 |  Vyrábění
K výrobě svícnu potřebujete pouze průhlednou skleničku, kterou natřete akrylovou barvou. Nebojte se zanechat tahy štětcem, jelikož právě ty se po zapálení svíčky krásně zvýrazní.


Záložka 3

7. října 2016 v 16:10 |  Vyrábění
Poslední tip na záložku. Tentokrát jsem si vytiskla motiv s textem, který jsem si napsala v programu na úpravu fotek.


Vampýrská akademie 2 Mrazivý polibek

3. října 2016 v 15:02 |  Knížky
Autor: Richelle Mead
Ilustrátor: Není
Počet stran: 261
Rok vydání: 2010

Rose Hathawayová se topí v problémech. Její úžasný učitel Dimitrij jako by ji přehlížel, Mason ji naopak zavaluje milostnými návrhy, které ona nechce přijmout, a navíc na akademii zaútočili smrtonosní Strigojové! Škola je plná strážců, přijíždí dokonce i Rosina matka Janine. Nic z toho však nestačí, a tak se studenti i profesoři vydávají na vánoční prázdniny do Idaha, kde snad budou v bezpečí. V luxusním horském středisku mají všechno, na co si vzpomenou. Chybí jen to nejdůležitější jistota, že je Strigojové nenajdou a nezničí. Tři studenti se proto vydávají zpět do akademie, aby se Strigoji svedli konečný a vítězný souboj. Když se to dozví Rose, vyrazí za nimi, aby jim pomohla. Nemá ale nejmenší tušení, že se ocitla v takovém nebezpečí, jaké si do té doby ani neuměla představit. A jediným jejím ochráncem je Christian...

Můj dojem:Hned na začátek musím říct, že Mrazivý polibek byl lepší než první díl. Sice jenom o drobet, ale byl. Ale k tomu až později.

Kdo nečetl Vampýrskou akademii (první díl), klidně může začít až s druhým dílem. Autorka v prologu shrne téměř celý první díl a kdykoli se čtenář ocitne v situaci, kdy jedná některá z postav v důsledku dění z prvního dílu, Rose, jedna z hlavních postav která vypráví knihu, jelikož je psána v první osobě, Vám vše objasní. Což ale neznamená, že by jste si Vampýrskou akademii neměli přečíst.

Tím se dostávám k Rose. Rose opět nezklamala a díky svojí výbušné a drzé povaze se můžete těšit na chvíle, kdy při čtení budete nevěřícně kroutit hlavami. Oproti prvnímu dílu mi přišlo, že Rose pomalinku dospívá. Její rozhodování bylo rozumnější. I přesto jsem ale měla chuť jí někdy pořádně omlátit knížku o hlavu, aby si konečně uvědomila, co všechno může použít.

Do děje vstupují nové postavy, které pořádně zamíchají s dějem. Nemyslím tím, že by se děly nějaké veliké zvraty, ale způsobem, který ohrozí milostnou linku. Ale nejen tak. Celkově jsem názoru, že v Mrazivém polibku převládalo řešení vztahů nad akcí. Takže se připravte na pořádnou dávku romantiky.

A teď se dostáváme k bodům, které mi na knize vadily. Jak už jsem naznačila, akcí tu moc není. Začátek sice začal celkem slibně, ale chyběla tam zápletka, která je až na konci. Během toho se nic moc neděje.

To bych ještě snesla. Vampýrskou akademii beru jako oddechovku, u které ,,vypnu". Co ale nemůžu ,,překousnout", je anotace. Myslím si, že anotace je k tomu, aby Vás ,,přilákala" na knihu a měli jste chuť si ji přečíst. U Mrazivého polibku Vám ale téměř vyzradí celý děj. Vím, že za to kniha nemůže,ale nemůžu se přes to ,,přenést".

Dlouho jsem přemýšlela, jak budu knihu hodnotit. Na jednu stranu se tam nic moc neděje, ale konec mě překvapil opravdu moc. I když byl první díl ,,nabitý" akcí, Mrazivý polibek jsem si užila o trochu více.

Hodnocení: 8/10

Záložky

30. září 2016 v 17:01 |  Vyrábění
Třetí inspirace na záložky. Jedna je na motivy Krásky a Zvířete, druhá podle Harryho Pottera.


Záložka 2

23. září 2016 v 14:40 |  Vyrábění
Návod na druhou záložku. Usmívající se


Naslouchač

19. září 2016 v 14:03 |  Knížky
Autor: Petra Stehlíková
Ilustrátor: Není
Počet stran: 374
Rok vydání: 2016

Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit.

V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách. Těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin.

Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musíi sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem.

Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveneho vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea.

Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.

Můj dojem: Naslouchače jsem si chtěla přečíst hned, jak vyšel, ale české autory moc nemusím. Jsem ráda, že i přesto se mi dostal do rukou.

Svět, který autorka vytvořila patří z části mezi fantasy, ale myslím, že pokud by se odebraly fantasy prvky, zbyl by svět, který by teoreticky za několik let mohl existovat. Doufám, že k tomu nedojde, ale pokud by se našel nový nerost, najednou by ho chtěli všichni. Následovala by válka a klidně by se mohlo stát přesně to, co v knize.

Nápad se sklenitem je skvělý. Všechno je propracované do nejmenších detailů a snadno uvěřitelné. Hrozně se mi líbil začátek knihy. Prolog, ve kterém Vás autorka seznámí se součastností Vám poskytne malou ochutnávku a v další kapitole se dovídáte o Ilan od úplného začátku. A když ,,prožijete" minulost, příběh pokračuje.

Hlavní hrdinka mi byla sympatická od prvního okamžiku. Nečekejte žádného bojovníka s mečem v ruce, který se vrhá hlavou do boje. I když je Ilan svým způsobem bojovná, je to ,,pouze" dvanáctiletá drzá zvědavá holka. Nudit se ale rozhodně nebudete. Ilan dokáže překvapit i pobavit.

Celá kniha je psaná čtivým způsobem. Je to jedna z mála českých fantasy, kvůli které jsem byla v noci vzhůru. A také patří mezi několik málo knížek, u kterých jsem neměla problém s jedinou postavou.

Naslouchač je perfektní od grafického zpracování až po autorčin styl psaní. Pokud máte rádi fantasy, určitě doporučuji. A mně nezbývá nic jiného, než doufat, že přežiju čekání na druhý díl.

Hodnocení: 10/10


Knihu mám z knihovny.

Záložka

16. září 2016 v 16:15 |  Vyrábění
Dneska jsem si pro Vás přichystala jednoduchý návod na záložku.


Rozhledna Jedlová

9. září 2016 v 14:46 |  Výlety
Rozhledna Jedlová se tyčí na hoře Jedlová. Za hezkého počasí je z vrcholu vidět i Ještěď. A to i přesto, že rozhledna není moc vysoká. Z rozhledny se můžete vydat na nedaleký hrad Tolštejn.
Více fotek zde.


Vampýrská akademie

5. září 2016 v 16:22 |  Knížky
Autor: Richelle Mead
Ilustrátor: Není
Počet stran: 279
Rok vydání: 2009

Morojská princezna Lissa a její nejlepší kamarádka Rose uprchly ve smrtelném strachu z vampýrské akademie, ale po dvou letech byly vypátrány tajemnými strážci a odvlečeny zpět. Znovu se tak ocitají v obrovském nebezpečí, protože na akademii se mohou pohybovat nebezpeční Strigojové.Ti chtějí Lissu zničit, protože jako jediná dcera urozeného morojského rodu je překážkou jejich plánu na ovládnutí světa vampýrů.
Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám: Lissa bude muset opatrněji využívat svých nadpřirozených schopností, aby nepadla do strigojské pasti, a Rose se musí vzdát velké lásky, aby mohla kamarádku ochránit a za žádných okolností ji nezklamat. Jediné, nač se totiž mohou obě spolehnout, je jejich vzájemné pouto, jejich přátelství…

Můj dojem:Obrovské zklamání. Přesně to jsem si myslela na začátku knihy. Od Vampýrské akademie jsem měla velká očekávání. Prvních asi 50 stránek mě opravdu nebavila. Nemohla jsem se do ní začíst a vyloženě jsem se nutila číst dál. Velkou část na tom mělo i to, že mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v pojmech jako Strigoj, Moroj a dhampýr. Přišlo mi, že na začátku těch informací bylo až moc.

Vše se ale změnilo časem. Začala se vyskytovat tajemství a otázky a rázem bylo mé zklamání pryč. Knížka mě pustila až na konci. A právě ten se mi líbil nejvíce. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo by to mohl být.

Ve Vampýrské akademii nechybí ani milostná linka. Oboum hrdinům jsem fandila od prvního okamžiku. Ze všech postav mi byli nejsympatičtější.

Rose a Lissa mi ze začátku trochu vadily. Rose mi připadala až příliš tvrdohlavá a takový až moc velký ,,drsňák". Tak drsná, že to nemohlo být ani možné, ale po čase jsem si na ni zvykla a začala jsem ji mít i ráda. Svou část na tom odvedla už výše uvedená milostná linka. Lissa mi přišla ze začátku jako hrozný ubožák, ale časem se osamostňovala. Lissu jsem si zamilovala dříve než Rose,ale nakonec je mám ráda obě stejně.

Vampýrská akademie je přesně důkazem ,,Nesuď knihu podle obalu", protože obsah je mnohem lepší než ta příšerná obálka.

Hodnocení: 7/10


Sešity

2. září 2016 v 18:54 |  Vyrábění
Ahoj. Skončily prázdniny a začala škola. Dneska nevychází klasický návod, ale jen pár tipů, jak si vylepšit sešity. Dopředu upozorňuji, že sešity si dělám jednoduché a nejsou nijak složité. Snad se Vám budou líbit. Usmívající se




Kam dál

Děkuju, že jsi došel až na konec stránky.