Mé (dětské) knižní lásky #3

Včera v 12:24 |  Knížky

Ahoj. Po delší době Vás opět vítám u dalšího dílu Mé (dětské) knižní lásky. Tentokrát bude o knížkách, které jsem četla hlavně od třetí až do páté třídy. Jak asi víte, převážně čtu fantasy a young adult. Tyto žánry jsem ale objevila až kolem páté až šesté třídy. Předtím pro mě existoval svět dětských detektivek. A o mých dvou oblíbených autorech bude tento článek.
Předchozí díl tady.

 

Všem klukům, které jsem milovala

Sobota v 18:24 |  Knížky
Autor: Jenny Hanová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 320
Rok vydání: 2015

Milostné dopisy mají mnoho podob. Lara Jean nikdy žádný nedostala, ale pár už jich napsala - na rozloučenou. Lara žádnému klukovi nedala najevo, že se do něj zamilovala. Místo toho mu napsala dopis o tom, jak se cítí, pečlivě ho zapečetila a schovala do krabice pod svou postelí. Ale jednoho dne dopisy z krabice zmizí a Lara zjistí, že je někdo rozeslal. A najednou musí čelit všem svým pocitům, které před světem - a hlavně přímo před adresáty - pečlivě ukrývala! A jak se postupně vyrovnává s minulostí, zjišťuje, že něco dobrého to rozeslání dopisů přece jen přineslo.



Můj dojem: Nastalo léto a já jsem dostala chuť pustit se do nějaké hezké a klidné romantiky. Přečetla jsem si knížku Všem klukům, které jsem milovala a myslím, že jsem si nemohla vybrat lépe.

Knížka je taková milá a jednoduhá oddechovka, kterou máte za chvíli přečtenou. Ze začátku příběh vypráví spíše o Lařiných kamarádech, rodině, minulosti a domáctnosti. Je to poklidný úvod do příběhu, a i když se tam nic moc nedělo, vůbec mi to nevadilo.
Nevím proč, ale trochu mi knížka připomínala deníček. Možná to bylo krátkými kapitolami, ale spíše si myslím, že za tím jsou Lařiny poznámky a ,,kecy" okolo. Ty mě bavily ze všeho nejvíce a vnášely do příběhu jemný humor.

Lara Jean mi ze začátku přišla tak trochu střelená a myslím si to o ní do teď. Ale v tom dobrém slova smyslu. Patří mezi snílky a romantiky, je trochu naivní a často dřív jedná, než myslí, čímž se příběh ještě více zamotal. Ale jako hrdinka byla fajn.
To se ovšem nedá říci o její sestře Margot. Já snesu, co se týká hrdinů, hodně, ale tato postava mi opravdu pila krev. Připadala mi hrozně chladná a ,,umělá". Jsem ráda, že v knížce tak moc nevystupovala.

Všem klukům, které jsem milovala mohu jen doporučit, ideálně na léto. Je to knížka, u které můžete vypnout a nad ničím nepřemýšlet. Chytla mě už od první stránky a já už se nemůžu dočkat, až si přečtu druhý díl, jelikož po tom otevřeném konci potřebuju vědět, co bude dál.

Hodnocení: 9/10




Mandelstein a Nebelstein

20. července 2017 v 16:43 |  Výlety

Ahoj, vítám Vás u dalšího tipu na výlet. Tentokrát na Mandelstein a Nebelstein, vyhlídky, které leží kousek od česko-rakouské hranice.

 


Odvrácená tvář lásky

18. července 2017 v 15:21 |  Knížky
Autor: Collen Hooverová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 288
Rok vydání: 2016

Neptej se na minulost a nepočítej s budoucností... Dvě jasně daná pravidla. Jak dlouho ale můžou fungovat v lásce?

Když se vysokoškolačka Tate Collinsová na čas přestěhuje ke svému staršímu bratrovi a seznámí se s jeho kamarádem, pilotem Milesem Archerem, není to rozhodně láska na první pohled. Není to dokonce ani přátelství, jen vzájemná prudká a neovladatelná touha. Miles kupodivu váhá déle než Tate, ale nakonec i on potlačí svoje zábrany. Už po prvním milování je zřejmé, že fyzicky si oba dokonale vyhovují. Oboustranná domluva zní jasně: on o lásku nestojí, ona na ni nemá čas, takže zůstanou jen u sexu. Jenže Tate brzy zjišťuje, že chce se záhadným, uzavřeným a posmutnělým Milesem prožít mnohem víc. Že chce porušit obě jeho pravidla: neptat se na minulost a nepočítat s budoucností.


Můj dojem: Tak už i já jsem si konečně přečetla něco od známé Collen Hoover. Pokud se aspoň trochu pohybujete v young adult knížkách, tohle jméno Vám není cizí. Nadchla mě ale Odvrácená tvár lásky natolik, abych dala šanci i dalším jejím knížkám?

Jak už anotace napovídá, jedná se o lovestory. Možná si teď říkáte: Co může být zajímavého a originálního na další knížce o lásce? Odvrácená tvář lásky ovšem má své kouzlo, které Vás nutí číst dál a dál. Kromě příběhu, který se točí kolem Tate a Milese, se kapitoly střídají ještě s vypravováním z pohledu Milese o tom, co se stalo před šesti lety. O příběhu Milese a Rachel (Tohle opravdu není spoiler, Rachel se objeví hned na začátku druhé kapitoly.). Jejich svět nemá jedinou chybu, ale Vy víte, že se něco muselo stát.

Co se týká postav, Tate je hodně sebevědomá a náladová hrdinka. Má i výbušnou povahu a dost často dřív mluví, než myslí. Pokud tedy mám říci něco, co v této knížce opravdu není, pak je to nuda. Miles je pravý opak Tate. Tajemný, introvert a málomluvný. Dohromady ovšem tvoří skvělou dvojici, kterou si zamilujete.

Nejvíce bych ale chtěla vyzvednout práci s textem. Ať už je to zarovnání, či velikost. U žádné jiné knížky jsem to zatím neviděla. Chápu, že teď mi asi nerozumíte, pokusím se to ale vysvětlit. Milesovi kapitoly se podstatně liší od těch vyprávěných z pohledu Tate. To, že jsou psané v přítomném čase, není až tak důležité. Nemají totiž klasické zarovnání, nýbrž zarovnání do středu stránky (V této recezi je tak zarovnána anotace). Ze začátku si mi to četlo trochu hůře, ale jak jsem si zvykla, neměla jsem s tím problém. Právě naopak. Dostalo to svůj význam a já to beru jako velké plus této knížky.
Co se týká písma, dost špatně se mi to vysvětluje. Například slovo ,,ticho" bylo v Milesových kapitolách párkrát pod sebou od největšího po nejmenší. Moje vysvětlení je pro Vás teď nejspíše španělská vesnice, ale pokud si knížku přečtete, určitě pochopíte, co tím myslím. Možná jsou to detaily, ale mám z nich velkou radost.

Odvrácená tvář lásky se sice neřadí mezi top knížky, které jsem četla, ale má své jedinečné kouzlo. Pokud hledáte nějakou oddechovku, tato knížka je skvělou volbou. Konec mě překvapil a já si určitě časem přečtu další knížky od Collen Hoover.

Hodnocení: 8/10


Koruna

16. července 2017 v 10:28 |  Knížky
Autor: Kiera Cassová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 280
Rok vydání: 2017

Když byla Eadlyn přinucena zúčastnit se Selekce, netušila, že by se mohla zamilovat do jednoho z 35 nápadníků. Ji prostě žádná pohádka nečekala! Jen počítala dny, až bude moct poslat všechny domů. Po událostech, které se odehrály v paláci, si ale uvědomuje, že nemůže být na všechno sama. A že srdce někdy překvapí i nejotrlejšího cynika. Co když ale bude muset učinit volbu, která je důležitější, než si kdy pomyslela?


Můj dojem: Přišlo to, co se stát muselo, a tak je tady závěr celé série Selekce. Pro mě osobně byla Koruna hodně smutnou knížkou, jelikož jsem věděla, že je to poslední díl miloučké série o princeznách. Jinak je ale Koruna vtipná a především čtivá. Kiera Cass je paní spisovatelka. Nepíše sice nijak akční romány, ale přesto dokáže čtenáře vtáhnout do knihy.

U Koruny mi přišlo, že se toho dělo daleko méně než v Dceři, ale stále se četla rychle. Autorka do děje vsadila jemný humor a díky rozhovorům mezi postavami děj krásně plynul. Přestože Koruna není žádný literární skvost, má své jedinečné kouzlo. Nečekejte dlouhé popisné části ani skvělou zápletku, která Vám vyrazí dech, tahle knížka má jediný úkol a tím je, aby jste se u čtení rozplývaly nad přeslazenou romantikou.

Oproti Dceři se trochu změnila i jedna postavou. Eadlyn. Zatímco v Dceři ukázala svojí panovačnost, v Koruně se otevřela a dovolila nám nahlédnout do své složité osobnosti. Stále je trochu namyšlená, ale hned ze začátku knihy se chová i soucitně. Mně Eadlyn nevadila ani v Dceři, ale v této knížce ji mám ještě raději.

Celou sérii Selekce hodnotím velmi dobře a pokud jste ji nečetli, hurá na ni. Otázkou ale je, zda se Koruna vyrovná ostatním dílům. Mně se nejvíce líbil první díl, ale i tak musím říci, že Koruna je velmi dobrým závěrem celého příběhu a rozhodně pro mě nebyla zklamáním.

Hodnocení: 8/10


Růžička z plastu

15. července 2017 v 9:56 |  Vyrábění
Ahoj. Dneska tu mám tip na růžičku z plastu. Potřebovat budete akorát obyčejnou PET lahev a svíčku. Z PETky si vystřihnete jednotlivé lístky růže a nad svíčkou jeden po druhém trochu zkroutíte. Lístky musí být trochu větší, jelikož se nad svíčkou trochu zmenší. K sobě je můžete lepit tavnou pistolí. Když máte růžičku hotovou, stačí ji nalepit na pírko.
Růžička může vypadat těžká, ale je to opravdu jednoduché, stačí trocha trpělivosti.




Mé (dětské) knižní lásky #2

13. července 2017 v 18:47 |  Knížky

Ahoj, je tu další díl ze série Mé (dětské) knižní lásky. Kdo ještě nečetl první část, může se na ni kouknout zde. Tentokrát ukážu čtyři knížky, které jsem četla přibližně ve druhé třídě. Už o mně asi víte, že mám ráda filmy od Disneyho. Mně se ale líbí pohádky celkově. A o tom, jaké jsem četla, bude tento článek.


Dospělost je mýtus

12. července 2017 v 15:48 |  Knížky
Autor: Sarah Andersenová
Ilustrátor: Sarah Andersenová
Počet stran: 112
Rok vydání: 2016

Připadáš si výjimečný? Máš ostré lokty a neohroženě buduješ svou kariéru? Je pro tebe dospělost vzrušující výzvou, na niž se cítíš plně připravený?
Uff. Tak to si dej odchod.

Tahle knížka je určená pro nás ostatní. Pro nás, kteří promrháváme celé víkendy brouzdáním po internetu, kteří prožíváme nesnesitelnou agónii, když se s někým držíme za ruku, kteří celý den sníme o tom, jak konečně přijdeme domů a převlékneme se do pyžama, a hlavně si neustále lámeme hlavu nad tím, kdy přesně že má vlastně dospělost přijít. Tyto komiksy vtipně ilustrují plejádu každodenních trapných a hrůzostrašných situací, které v moderní době prožívá většina mladých lidí.



Můj dojem: Hledáte odpočinkovou knížku? Hledáte knížku plnou smíchu? V tom případě by Vám Dospělost je mýtus neměla proklouznout mezi prsty.

Dospělost je mýtus je knížka, která podle mě pobaví všechny věkové kategorie. Je úplně jedno, kolik Vám je. Sarah se na obyčejné a každodenní situace a problémy dívá s nadhledem a dokáže je jednoduše, ale skvěle nakreslit. Není potřeba slov, aby z obrázku vyzařovala určitá nálada. V knížce naleznete od každého tématu něco - od knihomolů, přes randění a dnešní sociální sítě, až po introverty. A to není vše. Dospělost je mýtus je plná momentů, kde se z obyčejného stává neobyčejné.

V krátkosti řečeno, Dospělost je mýtus je knížka, kterou máte sice přečtenou za pár minut, jelikož hltáte slovo po slově, obrázek po obrázku, ale kdykoli se k ní vrátíte, smějete se stejně, jako když jste ji četli poprvé. A pokud i já říkám, že jsem se u toho smála nahlas, pak se u této knížky musí smát každý . Je to roztomilé, je to milé, ale hlavně je to čtivé.

Hodnocení: 10/10


Unboxing#5

7. července 2017 v 13:05 |  Unboxing


Po půl roce je tu opět unboxing. Není sice nijak velký, ale na knížky, které se skrývají v balíčcích, se těším už strašně dlouho. Ti z Vás, kteří sledují můj facebook, ví, že balíček z Albatrosmedia mi přišel už minulý týden, ale nechtěla jsem dělat po sobě dva malé unboxingy, a tak jsem čekala i na ten z Megaknih. A dneska mi konečně přišel.


Mé (dětské) knižní lásky #1

6. července 2017 v 20:07 |  Knížky

Ahoj, vítám Vás u nové série, která bude vycházet každý týden o prázdninách. Aspoň v to doufám. V každém článu představím několik knížek z mého dětsví, které si pamatuju do teď a které se mi velmi líbily. Každý článek bude o nějaké skupině knížek, tentokrát to jsou knížky o zvířátkách. Ano, je to trochu nostalgie. Jsou to ty úplně první knížky, které mi rodiče četli před spaním, ale i dnes si je ráda prohlížím. Doufám, že se Vám bude série líbit a klidně se pochlubte do komentářů, jaké knížky jste četli Vy.


Loutka a jiné povídky

28. června 2017 v 14:21 |  Knížky
Autor: Daphne Du Maurier
Ilustrátor: Není
Počet stran: 216
Rok vydání: 2014

Všechny povídky zařazené do této sbírky se představují českým čtenářům poprvé. Daphne du Maurier je napsala před svými třiadvacátými narozeninami, některé v pouhých devatenácti letech. Navzdory jejímu mládí se už zde zřetelně objevují prvky, které ji budou provázet celou spisovatelskou kariéru - mistrovské zachycení mrazivě napjaté atmosféry, plastické vykreslení nitra postav, schopnost umožnit čtenářům, aby se s požitkem nechali unášet rozmanitými vrstvami příběhu. V titulní povídce Loutka moře vyplaví na břeh rozmáčený deník, jehož stránky zachycují temný milostný příběh poznamenaný posedlostí a žárlivostí. Osud pisatele vášnivě zamilovaného do tajemné, chladné Rebeky však zůstává zahalen tajemstvím... Strhující příběhy podivných lidských povah představují zrození pozoruhodného literárního talentu, který později proslavila díla jako Mrtvá a živá nebo Ptáci.



Můj dojem: Znáte to, když jdete do knihovny a odnesete si knížku, která Vás zaujme svou obálkou? Toto je totiž můj případ. Na knížku jsem se opravdu těšila, a proto mě také zklamala. Možná jsem neměla očekávat mnoho a knížku bych si užila. Už se ale stalo a tady jsou mé dojmy ze čtení.

Když jsem do knížky šla, absolutně jsem o autorce nic nevěděla. Netušila jsem, jakým stylem píše ani o čem píše a tak jsem byla na začátku trochu překvapená. Postupně jsem si ale zvykla a temná atmosféra ani hrůzné činy lidí mě nedokázaly ,,vykolejit". Na to, že se mi starší knihy špatně čtou, jsem si na začátku říkala, že by se mi kniha mohla líbit, ale pak to přišlo. Osobně si myslím, že z příběhů mohla autorka ,,vytěžit" mnohem víc. Čtenář je v neustálem napětí a očekává, co bude dál, ale přišlo mi, že vyvrcholení zápletky mohlo být mnohem rozvinutější. U některých povídek bych i přidala více přímé řeči a ubrala popisu.

Abych ale jen pouze nekritizovala, jsou i věci, které se mi velmi líbily. Autorka skvěle vystihla povahy postav, přetvářky, pravé záměry postav a složitost vztahů. Některé povídky mě nadchly jiné ne. Asi nejvíce mě zaujala povídka poslední, tedy Přísavka. Přišla mi hodně čtivá a vtipná a ideálně dlouhá. V knize najdete nejrůznější druhy povídek - romantické, temné, vtipné, ale i na zamyšlení.

Knížku hodnotím průměrně. Neurazí, nenadchne. Můj šálek kávy to není.

Hodnocení: 5/10


Maska

24. června 2017 v 19:52 |  Vyrábění
Ano, je tu nový článek. Volejte sláva a tři dny se radujte. Poslední dobou toho na blogu moc není, ale doufám, že o prázdninách se to změní. Recenzí by mělo vycházet více (alespoň doufám) a chystám na celé prázdiny jednu sérii článků, ale ještě přesně nevím, jak to bude. Určitou vizi mám v hlavě, ale jak to nakonec udělám, poznáte v prvních článku.
Tento návod je jen taková inspirace. Sama přiznávám, že maska se mi moc nepovedla. Doufám, že je to z návodu pochopitelné, ale raději to ještě napíšu. Při vyrábění se používá tavná pistole, lepidlo se nanáší na pečící papír (obrázek číslo 2), mělo by pak jít hezky sloupnout.




Dvůr mlhy a hněvu

6. června 2017 v 18:46 |  Knížky
Autor: Sarah J. Maasová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 664
Rok vydání: 2017

Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid.

A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží?



Můj dojem: První díl skončil dost uzavřeně, a proto většině lidí běžela hlavou otázka: Co bude dál? Pár náznaků, jakým směrem by se mohl druhý díl ubírat, tu bylo, ale věřte mi, že ať jste si představovali cokoli, ani zdaleka se to nevyrovná realitě. Dvůr trnů a růží byl totiž ,,pouze" příprava na Dvůr mlhy a hněvu.

Feyre dýky a meče vymění za šaty a rukavičky, což se jí samozřejmě příčí, ovšem nedokáže potlačit potřebu pomáhat ostatním. Ze začátku si sice můžete říkat, co to je za ufňukanou chudinku, ale Feyre se časem dost vybarví a neztratí ani svou drzou a nepoddajnou povahu. První díl skončil šťastně až navěky, ale je tomu tak doopravdy?

Velký prostor dostává tak trochu tajemná postava, o které se toho moc z Dvora trnů a růží neví. Samozřejmě mluvím, respektive píši, o Rhysandovi, Vladaři Nočního dvora. Po pravdě řečeno, po přečtení prvního dílu bych nebyla shopná říci, kterou postavu mám nejraději, ale teď je to jednoznačné - Rhyse. Právě díky němu jsem se u knížky hodně nasmála. Čeká Vás nespočet narážek, škádlení, hádek, zrad, přetvářek, ale i odvahy, vůle, lásky atd..

Vedle již známých postav do děje samozřejmě vstupují i postavy nové a stejně jako u Rhysanda toho o nich moc nevíme. Krůček po krůčku se nám ovšem společně s Rhysem otevírají, ale stále toho dost zbývá a já doufám, že v dalších dílech je budeme znát lépe a lépe, protože nevím jak Vás, ale mě si získali na první pohled. A možná si změníte obrázek o již známých postavách.

Také se dozvídáme další informace o kultuře víl jako jsou jejich svátky, rituály či velekněžky, ovšem také jejich nebezpečné stránky. To se mi velmi líbilo. A nejen to. Dozvídáme se i minulost přátelství či nepřátelství mezi jednotlivými postavami. Naplno je vidět opravdová síla vladařů. Nechci spoleirovat, ale nemalou roli dostává samotná podstata magie, která se bude rozvíjet určitě i v dalších dílech.

Dvůr mlhy a hněvu napsala Sarah J. Maas, a tak si můžete být jistí, že jedna věc příběhu chybět nebude - napětí. Akční scény elegantně střídají ty klidné. Jsou v dokonalé rovnováze a nudit se rozhodně nebudete. Autorka opět dokázala, jak skvěle umí psát nejen bojové scény, které můžou trvat i několik stran a vy hltáte jeden list za druhým. Posledních pár stránek jsem četla s vytřeštěnýma očima a říkala si: To nemůže být pravda. U prvního dílu byl konec klidný, ale zde? Spousta věcí zůstává otevřena a nám nezbývá nic jiného, než čekat na třetí díl.

Ačkoli je Dvůr mlhy a hněvu pořádná bichlička, čte se nesmírně rychle. Od knížky se nedá odtrhnout a nebýt toho, jak je tlustá, nosila bych ji všude sebou, abych si ji mohla neustále číst. Mně osobně se líbil už první díl, ale pokud Vás tak moc nezaujal, druhému dílu byste měli dát určitě šanci.

Hodnocení: 10/10


Knihovníček #3 Knihy na filmovém plátně

4. června 2017 v 18:38 |  Knížky

Předchozí díly:
  1. Moje čtecí rutina
  2. Knihoden aneb Svět knihy 2017
Ahoj. Vítám Vás u hodně opožděného dílu Knihovníčka. Ti, kdo mě sledují na facebooku, ví, že teď absolutně nestíhám. Nevím, jak budou v červnu vycházet články, protože mám hodně práce, školy atd.. Ale teď už pojďme na knihy, které byly zfilmované. Usmívající se

Kráska a zvíře třikrát jinak

22. května 2017 v 14:34 |  Knížky


Ahoj. Vítám Vás u trochu jiné ,,recenze", než píšu obvykle. Dokonce bych to ani nenazvala recenze, ale spíše dojmy. Nedávno jsem četla tři knížky, které byly vydány k filmu Kráska a zvíře. Nechci psát zvlášť recenzi na každou z nich, protože za prvé by byly hodně krátké a za druhé mi přijde lepší shrnout moje dojmy do jednoho vystihujícího článku.


Jako první tu mám Krásku a zvíře: Nejkrásnější příběh. Tato knížka mě nadchla ze všech nejvíce. Osobně si myslím, že se jedná o skvost, který nesmí chybět žádnému fanouškovi Krásky a zvířete. Knížka je graficky opravdu nádhená a to nejen zvenku, ale i vnitřek je krásně rámovaný a tónovaný do zlaté. Samozřejmě se mi líbí i fotky z filmu, které se velmi povedly, ikdyž pár jich je rozmazaných.
Příběh jako samotný je oproti filmu hodně osekaný a hodně věcí tu chybí. Knížku bych doporučila třeba i na čtení dětem před spaním, jelikož je opravdu kraťoučká ( 96 stran) a písmenka má velká.

Hodnocení: 10/10


Další na řadě je Kráska a zvíře: Román podle filmu. Snad již nemusím zmiňovat, že se jedná o další výborně graficky zpracovanou knížku. Jak už název říká, příběh je skoro úplně stejný jako film. I přesto je kniha trochu jiná. Narozdíl od filmu můžeme sledovat myšlenky různých postav - Belle, zvířete nebo sloužících. Opět se čte velmi rychle díky velkým písmenům.
Abych ale řekla pravdu, a možná se mnou někteří nebudou souhlasit, více se mi líbil film. Ano, já vím, knížka je většinou, ne-li vždycky, lepší než film, ale já si prostě nemůžu pomoct. Já jsem velký fanoušek Disney a mám velmi ráda písničky, které doprovází příběh. Ty tomu dodávají tu správnou atmosféru. A ty samozřejmě v knize být nemouhou. Jako první jsem viděla film, asi jako většina, a musím říct, že se velmi povedl, na čemž mají nemalý podíl herecké výkony, které byly úžasné. Jen tak mimo: Luke Evans jako Gaston byl prostě úžasný.
Proto tedy nemůžu dát knize plný počet. Neříkám, že je špatná, ale pro mě má cenu hlavně z hlediska toho, že se jedná o příběh Krásky a zvířete.
Hodnocení: 8/10


A nakonec, jak už mnozí tuší, Kráska a zvíře: Zakletá v knize. U této knihy nastíním trochu děj.
Příběh začíná v momentě, kdy Belle dostane od zvířete knihovnu. A jako vášnivá knihomolka nemůže dopustit, aby zůstala v tak zanedbaném stavu. Při úklidu ovšem narazí na jednu podivnou knihu. Knížka Nikdy víc, jak náhle zjistí, jí poskytne únik od reality, únik od vězení a především únik od zvířete. Zde se seznámí se záhadnou hraběnkou, která jí nabídne život, ve kterém je vše dokonalé, stejně jako je dokonalé samotné Nikdy víc.
Takto nějak začíná příběh. Knížka toho nabízí mnohem víc. Podle názvu by se mohlo zdát, že velká část se bude odehrávát právě v Nikdy víc, ale opak je pravdou. Ze začátku je děj volnější a z velké části se odehrává v zámku. Což ovšem neznamená, že bych se nudila. Vtipných situací je v knize požehnaně, především když se potká Belle se zvířetem.
Jelikož je příběh ,,vsazený" navíc, doporučovala bych nejdřív vidět film, popřípadě si přečíst již víše zmiňovaný román.
Od knížky toho neočekávejte mnoho, je čtivá, vtipná, romantická, ale stáleje to pohádka, takže počítejte s poměrně velkým klišé a děj není nijak moc složitý. I přesto se mi kniha líbila.

Hodnocení: 8/10




Uvnitř mé hlavy

8. května 2017 v 9:50 |  Knížky
Autor: Francesca Zappia
Ilustrátor: Není
Počet stran: 368
Rok vydání: 2016

Co když jsem si tě vymyslela?

Alex je divná; alespoň tak ji vnímá její okolí. Přitom má jen vlasy červené jako kečup a fascinují ji živí humři v nádrži supermarketu, trpí paranoiou, že ji pronásledují komunisti nebo že jí někdo otrávil jídlo. Trpí totiž schizofrenií a plete si vlastní halucinace s realitou. Někdy jde obojí od sebe jen těžko rozlišit, jedinou její jistotou je mladší sestra Charlie a Kouzelná osmička, dětská hračka, se kterou se často radí. Pro jistotu má u sebe Alex taky fotoaparát a v případě nouze si věci a lidi fotí, aby měla jistotu, že nejsou jen jejím přeludem. Za přelud považuje nejdřív i Milese, nejdrsnějšího týpka ze školy. Nevymyslela si ho náhodou?
Proč by zrovna on měl mít o jejií společnost zájem?


Můj dojem: Od Uvnitř mé hlavy jsem toho moc neočekávala. Jediné, co jsem o ní věděla bylo, že ji všichni chválí. Tak jsem si řekla, proč to nezkusit. A jsem moc ráda, že jsem ji zkusila, protože jsem našla knížku, ke které se můžu kdykoli vrátit a stále mě bude bavit.

Na zadní straně knížky je napsáno: ,,Hořkosladký debutový román o síle opravdového přátelství a lásky, při kterém se budete smát". A ano, tak to také bylo.Vzhledem k věku autorky je knížka psaná stylem, který mi byl hodně blízký. Po první stránce jsem věděla, že tohle je něco pro mě. Uvnitř mé hlavy si mě získala svou vtipností, studentskou mluvou, poklidností s jakou plyne a krátkými kapitolami, což velmi oceňuju.

Alex je strašně sympatická a přátelská postava a veřím, že si ji hned oblíbíte. Opravdu se ocitáte uvnitř její hlavy a stejně jako Alex nevíte, co je reálné a co ne. I přesto, že mám Alex ráda, postavou číslo jedna byl pro mě Miles. Celou knížku se odkrývala jeho osobnost a stále bylo něco, co Vás překvapilo.

V knížce jsem našla i několik překlepů, ale to se občas stane a není důvod si čtení kvůli tomu neužít.

Uvnitř mé hlavy je sladké, romantické a milé čtení plné smíchu, radosti, ale i smutku, kterému nechybí ani tajemství, napětí a vtipné historky a poznámky. V Uvnitř mé hlavy najdete vše, co má správný příběh mít. Knížka je dějově dokonalá stejně jako je dokonalé její grafické zpracování. Kniha mě naprosto pohltila a já jen doufám, že u nás vyjdou i další autorčiny knížky.

Hodnocení: 10/10


Židovské město

29. dubna 2017 v 12:16 |  Výlety
Po opravdu dlouhé době je tu další tip na výlet. Tentokrát na Židovské město v Praze.




Dívka, již jsi tu zanechal

24. dubna 2017 v 15:54 |  Knížky
Autor: Jojo Moyesová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 432
Rok vydání: 2015

Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv - rodinu, svou pověst i život -, jen aby mohla znovu spatřit svého muže...
O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději..



j dojem: Láká Vás Francie, romantický příběh, minulost i současnost? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ,Ano', pak jste tady úplně správně. Možná právě Vás dostane Dívka, již jsi tu zanechal úplně stejně jako mě.

Třetí kniha od Jojo Moyes, kterou jsem četla, třetí kniha, která mě vtáhla do děje a já jsem prožívala se Sophie její příběh. Dívka, již jsi tu zanechal rozhodně nepatří mezi ty knihy, kterými se nemůžete prokousat. Ba naopak. Hltáte jednu stránku za druhou a říkáte si: Jak to celý dopadne? A pak zjistíte, že je konec a tak nějak je Vám smutno. Nejen z příběhu, který Vás chytí za srdce, ale i z toho, že víte, že podobnou knihu jen těžko najdete.

Jojo Moyes ukazuje, že nejsou pouze zlí a dobří lidí. Každý má své stinné, ale i kladné stránky. Sophie a Liv nejsou jediné postavy plné odhodlání. Různí lidé mají různé tváře a ne každý je tím, kým se na první pohled zdá. A veřte mi, že nepřeháním, když napíšu, že mnohdy Vás až překvapí, čeho jsou lidé schopní.

Možná by se to nezdálo, ale při čtení jste v neustálem napětí. V jednu chvíli si myslíte, že víte, jak to dopadne, nic Vás nemůže překvapit, ale v dalším okamžiku je vše jinak. A to ani nemluvím o tom, když za tímto momentem následuje kapitola v jiném časovém období. Nejenže se proplétá Francie z roku 1916 s Londýnem, ale Sophie často vzpomíná na svůj předešlý život s Édouardem. Předválečná romantická Paříž je tak v ještě větším kontrastu s válkou a Vám je úzko z nálady, která přímo čiší z příběhu. Najednou se Vám vše promítá před očima a v duchu se díky výborným popisným částím přenášíte do historie.

Sophie a Liv. 2 dívky, jeden obraz. Jeden obraz, který je spojuje. Obraz plný tajemství, o němž se ví jen pramálo. Ale něco tu je. Ovšem Jojo Moyes odkrývá to něco o jeho původ pomalu a Vy se do konce knížky nenudíte. A konec? Nebudu nic prozrazovat, ale musím přiznat, že Dívka, již jsi tu zanechal mi bude ležet v hlavě ještě hodně dlouho.

Znovu jsem vložila své srdce do rukou Jojo Moyes a ona mi ho znovu zlomila.

Hodnocení: 10/10


Kam dál

Děkuju, že jsi došel až na konec stránky.