Duben 2017

Židovské město

29. dubna 2017 v 12:16 Výlety
Po opravdu dlouhé době je tu další tip na výlet. Tentokrát na Židovské město v Praze.




Dívka, již jsi tu zanechal

24. dubna 2017 v 15:54 Knížky
Autor: Jojo Moyesová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 432
Rok vydání: 2015

Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv - rodinu, svou pověst i život -, jen aby mohla znovu spatřit svého muže...
O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději..



j dojem: Láká Vás Francie, romantický příběh, minulost i současnost? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ,Ano', pak jste tady úplně správně. Možná právě Vás dostane Dívka, již jsi tu zanechal úplně stejně jako mě.

Třetí kniha od Jojo Moyes, kterou jsem četla, třetí kniha, která mě vtáhla do děje a já jsem prožívala se Sophie její příběh. Dívka, již jsi tu zanechal rozhodně nepatří mezi ty knihy, kterými se nemůžete prokousat. Ba naopak. Hltáte jednu stránku za druhou a říkáte si: Jak to celý dopadne? A pak zjistíte, že je konec a tak nějak je Vám smutno. Nejen z příběhu, který Vás chytí za srdce, ale i z toho, že víte, že podobnou knihu jen těžko najdete.

Jojo Moyes ukazuje, že nejsou pouze zlí a dobří lidí. Každý má své stinné, ale i kladné stránky. Sophie a Liv nejsou jediné postavy plné odhodlání. Různí lidé mají různé tváře a ne každý je tím, kým se na první pohled zdá. A veřte mi, že nepřeháním, když napíšu, že mnohdy Vás až překvapí, čeho jsou lidé schopní.

Možná by se to nezdálo, ale při čtení jste v neustálem napětí. V jednu chvíli si myslíte, že víte, jak to dopadne, nic Vás nemůže překvapit, ale v dalším okamžiku je vše jinak. A to ani nemluvím o tom, když za tímto momentem následuje kapitola v jiném časovém období. Nejenže se proplétá Francie z roku 1916 s Londýnem, ale Sophie často vzpomíná na svůj předešlý život s Édouardem. Předválečná romantická Paříž je tak v ještě větším kontrastu s válkou a Vám je úzko z nálady, která přímo čiší z příběhu. Najednou se Vám vše promítá před očima a v duchu se díky výborným popisným částím přenášíte do historie.

Sophie a Liv. 2 dívky, jeden obraz. Jeden obraz, který je spojuje. Obraz plný tajemství, o němž se ví jen pramálo. Ale něco tu je. Ovšem Jojo Moyes odkrývá to něco o jeho původ pomalu a Vy se do konce knížky nenudíte. A konec? Nebudu nic prozrazovat, ale musím přiznat, že Dívka, již jsi tu zanechal mi bude ležet v hlavě ještě hodně dlouho.

Znovu jsem vložila své srdce do rukou Jojo Moyes a ona mi ho znovu zlomila.

Hodnocení: 10/10


Knihovníček #1 Moje čtecí rutina

20. dubna 2017 v 15:03 Knížky
Ahoj. Dneska tu mám trochu jiný druh článku. Rozhodla jsem se zapojit do Knihovníčka, který vymyslela Rodaw z Knihánkova. Cílem tohoto projektu je sjednotit booktubery a knižní blogery, tedy celou knižní komunitu. Tento týden je téma Moje čtecí rutina. Určitě se podívejte na Týden s knížkou, kde najdete bližší informace o Knihovníčkovi nebo mrkněte na facebookovou stránku Knihánkova či Hledám své místo na Zemi.
Nebudu to dál zdržovat a jdeme na to.


Velikonoční dekorace - košíček

10. dubna 2017 v 13:40 Vyrábění
Jednoduchá velikonoční dekorace. Při lepení jsem používala tavnou pistoli.




Deník fejsbukové matky

3. dubna 2017 v 14:57 Knížky
Autor: Lucie Nachtigallová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 208
Rok vydání: 2017

Specifický smysl pro humor, sebeironie a další stovky vtipných příběhů mámy od tří dětí, kterou jste mohli poznat už v prvním díle Deníku fejsbukové matky, tlačí na naši bránici snad s ještě větší silou než předtím.
Peripetie, které rodiče, dvojčata Viki a Fandu, jejich malou sestru Bětku a domácí zvěřinec denně potkávají, tentokráte zahrnují statusy z let 2012 - 2014. Jak to dopadne, když se přetížená matka rozhodne ještě kromě plození, rození, kojení a výchovy dětí podnikat? Věřte, že se budete smát od první do poslední stránky.



Můj dojem: Hned na začátku se musím přiznat, že jsem první díl nečetla. Na knížku jsem narazila v knihovně a jelikož jsem ji viděla u několika blogerů, půjčila jsem si ji domů. Nemohu ji tedy srovnávat s prvním dílem. To mi ovšem nebrání napsat na ni malou recenzi.

Na první pohled mě ohromila její grafická stránka. Ta se velmi povedla. Jako perfekcionista jsem ocenila druh papíru, styl písma, fotky u statusů... Nicméně jsem si i všimla, že u některých částí není datum psán slovy, ale čísly - například místo 23. dubna je 23.3. Jedná se sice o maličkou chybičku, ale přesto mi trochu vadila. Nejspíš si právě myslíte, že jsem hrozný ,,šťoural", ale....jsem prostě ,,puntíčkář".

Knížka funguje jako skvělá oddechovka. Čte se velmi dobře a rychle, na léto jako dělaná. Líbily se mi i fotky, jelikož někdy jsem si i říkala: To snad ani není možný. Krásně doplnily celou knihu. Hodně lidí říká, že se u knížky smáli. Bohužel já ne. Podle mě to není zas tak moc vtipné. Ano, párkrát jsem měla na tváři úsměv, ale že bych se nahlas smála, to se říci nedá. Velmi oceňuji i statusy o událostech, které se v tu dobu udály.

Po jazykové stránce Vám kniha nedá nic. Pokud ale rádi čtete blogy a podobné věci, Deník fejbukové matky by se Vám mohl líbit.

Hodnocení: 7/10

Děkuju, že jste došli až na konec stránky.