Srpen 2017

Mé (dětské) knižní lásky #6

31. srpna 2017 v 11:51 Knížky

Ahoj. Vítám Vás u závěrečného dílu série Mé (dětské) knižní lásky. A jak už jsem psala v minulé části, ukážu Vám další fantasy knihy, které jsem četla a které se mi líbily.


Sešity#2

26. srpna 2017 v 16:52 Vyrábění

Ahoj. Vítám Vás u dalšího článku. Dnes je tu druhá část nápadů a inspirace, jak si ozdobit sešity do školy. U všech fotek je zakryto moje jméno, které je napsáno stejným stylem jako názvy předmětů.
A pokud by Vás zajímaly ještě další tipy na toto téma, můžete se podívat na loňský článek tady.


Unboxing#6

23. srpna 2017 v 15:38 Unboxing

Ahoj. Dneska mi přišel balíček a po dlouhé době je tu opět neknižní unboxing. Objednávala jsem z obchodu AKI-DEKORACE, který se specializuje na různé výtvarné potřeby. Podle mě mají celkem velký výběr. A co že jsem si tedy koupila?


Všechny malé zázraky

21. srpna 2017 v 16:34 Knížky
Autor: Jennifer Nivenová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 360
Rok vydání: 2015

Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce.

Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost - těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat.

Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat "krásy Indiany", a oba při tom učiní zajímavé objevy...



Můj dojem: Napsání této recenze jsem velmi dlouho odkládala. Nebylo by to z toho důvodu, že bych na ni neměla čas, ale protože jsem věděla, jak špatně se mi bude psát. Všechny malé zázraky ve mně zanechaly mnoho pocitů a věřte, že v této recenzi není zmíněna ani polovina z nich.

Je dnes ten správný den na smrt? Tak zní první věta tohoto velkého příběhu, který chytí za srdce. Celá kniha se line v takovém zasněném stylu. Někdy jsou to pouze věty, jindy i celé kapitoly, které Vás nutí zamyslet se. Jennifer Niven často do textu vkládá i citáty ostatních autorů.

Velkou váhu mají pocity hlavních hrdinů, podle mě především Finche. Dlouho jsem si neuvědomovala, jak moc mi přirostl k srdci. Obě postavy, tedy Finch ani Violet, nejsou dokonalé a dělá je to mnohem uvěřitelnější. Autorka ukazuje i na některé negativní vlastnosti lidí, přetvářky atd.. Střídají se zde krátké kapitoly vyprávěné z pohledu Finche a Violet a Vy tak víte, jak uvažují, o čem přemýšlejí a co si myslí o ostatních. Někdy jsou kapitoly psané nějasněji a popisují ,,pouze" pocity a proudy myšlenek. A podle mě to knize ještě více přidává na hodnotě, jelikož jsem se díky těmto kapitolám dokázala do příběhu ještě více ponořit.

Pokud se bojíte, že by na Vás byly Všechny malé zázraky moc přecukrované, tak Vás uklidním. Knížka se v tomto ohledu dost liší od ostatních ,,young adultovek". Příběh vypráví především o přátelství, cestování, osamění a naznačuje určité otázky, nad kterými se čtenář zamýšlí spolu s hlavními hrdiny.

Všechny malé zázraky jsou čtivá knížka, která Vám zlomí srdíčko a vyvolá mnoho pocitů - smích, dojetí, smutek, úzkost, osamění... Nestává se mi často, že by mě nějaká knížka tak moc zasáhla a po jejím přečtení bych neměla slov, ale Všechny malé zázraky to dokázaly. Ještě několik dnů po posledním slově jsem byla ,,naměkko" a přemýšlela o ní. A pokud po knížce sáhnete, což by jste měli, nezapomeňtě si na konci přečíst i poznámku autorky.

Hodnocení: 10/10


Mé (dětské) knižní lásky #5

10. srpna 2017 v 16:54 Knížky

Fantasy neodmyslitelně patří k mému životu. Vybrala jsem pár knih, které se mi velmi líbily, ale i tak jich je hodně, proto budou rozděleny do dvou částí. Fantasy jsem začala číst koncem páté třídy a dnes je to jeden ze žánrů, které vyhledávám.
Předchozí díl tady.

Sešity

8. srpna 2017 v 17:21 Vyrábění
Začal srpen a za měsíc pro některé začíná další školní rok. Letos, stejně jako v loni, bych chtěla udělat pár tipů, jak si vyzdobit sešity. Nebude to nic těžkého, ale abych to na konci prázdnin neměla všechno najednou, rozhodla jsem se napsat je do (asi) dvou článků.
Z internetu jsem si stáhla nějaké obrázky, různě je ořízla, naskládala v programu na jeden ,,papír" a poté jsem je vytiskla. Buď si papír můžete nalepit na již hotový sešit, nebo si udělat svůj vlastní tím, že sešijete několik papírů dohromady. Je to jen na Vás.


Šepotání

6. srpna 2017 v 16:37 Knížky
Autor: A. G. Howardová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 416
Rok vydání: 2015

Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Aleny Liddelové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět.

Když se matčin stav zhorší, nemůže už Alyssa své dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fantastických pohádkách, které zná z dětství, je víc pravdy, než by se mohlo zdát. Vydává se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponurejší, než jak ji zná z knížek a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit?


Můj dojem: Šepotání četla má kamarádka a strašně mi ho doporučovala. Říkala jsem si: Jo, to bude knížka pro mě. A když jsem se do ní pustila, vše bylo úplně jinak.

Z anotace jsem si tak nějak vyvodila, že půjde o dobrodružství okořeněné trochou šílenosti. Ze začátku to tak i vypadalo - zelené písmo, super obálka. Co jsem si tak před čtením projížděla komentáře, pár lidí psalo, že autorka má zvláštní styl. První kapitola opravdu byla těžší na pochopení, jelikož začíná malinko podivněji. Čtenář je hned vržen do děje, začínají vyskakovat otázky. Po prvních dvaceti stránkách se ale vše změní. Příběh plyne strašně pomalu, až na pár výjimek se neděje nic převratného. Čte se to dobře, ale není to nic, od čeho by jste nemohli odejít.

Allysu jsem si nijak moc neoblíbila. Přišla mi hrozně nepřirozená a nerozvážná, všechno brala moc rychle. A tak se dostanete do Říše divů, ani nevíte jak. V anotaci se píše, že je mnohem ponurejší, ale já si to nemyslím. Ano, je tam pár prvků, co jsou ,,strašidelnější", ale že by byla ponurá? Bláznivá ano, ale ponurá v žádném případě. Při čtení jsem se párkrát přistihla, jak mi v hlavě vyskakuje věta: Že mě to ještě překvapuje. Přišlo mi, že na některých místech autorka nevěděla, jak okořenit příběh, a tak tam vsadila první věc, co se jí mihla v hlavě.

Než se objevil Morfeus vypadalo to asi takto: Vyskytne se nebezpečí, Allysa najde řešení, jde se dál. A i poté se se některé problémy řeší tímto způsobem, ale už to není tak na očích.
Když Morfeus vstoupí do děje, jako by knížka dostala druhý dech. Konečně je tu postava, která je sympatická, vtipná a dokáže Vás vtáhnout do příběhu. První polovina knížky byla procházka růžovým sadem, ale ta druhá začíná být konečně trochu temnější. Pořád se něco děje, občas se v textu vyskytnou i básničky,ty se mi líbily velmi, a ať si myslíte cokoli, konec Vás určitě překvapí. Autorka vsadila do příběhu i milostný trojúhelník, ale nevadil mi tak jako u jiných knih. Romantiky je tu poskrovnu a nijak násilně nezasahuje do děje.

Šepotání je pro mě strašně těžké hodnotit. Půlka knížky mi přišla jako velký průměr, ale ta druhá byla super a bavila mě. Nemohu Vám ji doporučit, ale ani neříkám, že je strašná. Šepotání pro mě bylo poměrně zklamání, ale druhému dílu chci dát šanci.

Hodnocení: 6/10


Mé (dětské) knižní lásky #4

3. srpna 2017 v 16:39 Knížky

Minule jsem psala o svých oblíbených dětských detektivkách. V průběhu páté třídy jsem pomalu začala číst i jiné žánry - fantasy a dívčí romány. Co se týká romantických knížek, většinu názvů a autorů si již moc nepamatuju. Spíš jsem chodila do knihovny, a která mi padla do oka, tu jsem si půjčila. Na pár si ale vzpomínám.
Předchozí díl zde.

2. narozeniny blogu

2. srpna 2017 v 11:31 Oddechové články

Přesně před dvěma lety jsem založila tento blog. Nikdy mě nenapadlo, že vydržím psát články tak dlouho, a přesto je publikuju doteď. Vaše komentáře mi dělají velkou radost. Moc, moc za ně děkuju.Usmívající se
Vím, že poslední dobou toho moc nevychází, asi to bude znít jako výmluva, ale vůbec nebyl čas. Nejdřív jsem byla na táboře, kde jsme tolik nečetla, takže nevycházely recenze, pak slavila kamarádka narozeniny a teď nemám tolik času jak na čtení, tak na blog. Přesto za červenec vyšlo 11 článků, což si myslím, že je dobrý výkon.
Od soboty 5.8. do pátka 11.8. jedeme s rodinou na dovolenou a nevím, jak to budu mít s internetem, takže nebudu moci asi odpovídat na případné komentáře. Jinak, nějaké články jsou přednastavené.

A teď k tomu, k čemu se chystám od začátku tohoto článku. K příležitosti druhých narozenin blogu se chystám uskutečnit stream na mém facebooku (odkaz je v menu). Bude se konat v sobotu 12.8. od 18:00. Doufám že dorazíte a budu se na Vás těšit.
Pokud by došlo k nějakým naléhavým okolnostem, proč bych musela změnit datum, dám vědět na facebooku.
Zatím se mějte a ahoj.

Děkuju, že jste došli až na konec stránky.