Červen 2018

Říše bouří

26. června 2018 v 17:20 Knížky
Autor: Sarah J. Maasová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 688
Rok vydání: 2017

Pro Aelin dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě.


Můj dojem: V době, kdy většina z Vás už má jistě přečtenou Věž úsvitu, jsem se já teprve dostala k Říši bouří. Od Sarah J. Maas jsem měla tedy téměř rok pauzu a dost jsem se obávala, zda jsem nezapomněla některé detaily z jejích předchozích knih.

Řekla bych, že Říše bouří odpovídá na některé otázky z předchozích knížek. Dovídáme se, proč se kdo jak rozhodoval, proč kdo zemřel, ale jeví se tu i minulost samotné Eleny a Gavina a klíčů Sudby. Pokud jste tedy ještě nečetli Krvavé ostří, povídkovou knihu k sérii, neměli byste se do pátého dílu pouštět. Je naprosto nezbytné, aby jste měli již tuto knížku přečtenou, protože, nechci spoilerovat, ale pár postav z povídek se objeví i v Říši bouří a vy byste nevěděli, o koho jde a co v minulosti s Aelin zažil. Všechno do sebe krásně zapadne.

Oproti ostatním dílů bych ale měla pár připomínek. Nemusím snad připomínat, že knížka je opět plná akce, napětí, odhalení, scén, při kterých se tiše uculujete a smějete, a milostných scén, to už beru u Sarah J. Maas jako samozřejmost. Ze začátku mi trochu vadilo, že série se mění v takový ten typ, že skupinka hrdinů cestuje a přitom řeší pár problémů. Na rozdíl od Královny stínů mi přišlo, že Aelin už ani tolik neintrikuje, pokud to tak můžu říci. Pořád je prohnaná a svoje plány si nechává pro sebe, do doby, kdy čtenáři vše vysvětlí a odhalí, ale je toho podstatně méně než v předchozí knize. A posledním problémem bylo to, že v Říši bouří se najednou všichni párují. Autorka prostě nemůže nechat nějakou postavu samotnou. V některých případech mi to nevadilo, přiznejme si to, je to jeden z důvodů, proč tuhle sérii čteme, ale později mi toho přišlo až moc.

V pátém dílů dostávají mnohem více prostoru ostatní postavy, jako například Elide nebo Lorcan. Přibude i několik málo postav nových, ale mnohem více se autorka zaměřuje na postavy již existující. A tak se dostávám k dalšímu malému ,,mínusu". Dříve to bylo tak, že postavy byly dobré i zlé zároveň. Měly své kladné stránky, ale stejně tak i ty stinné. Ale v Říši bouří? Přijde mi, že se všichni rozdělili na klaďase a záporáky.

Na druhou stranu musím přiznat, že konec je opravdu překvapivý. Můžete si tak klást otázku, jak celá tahle série skončí, protože závěr celé Říše bouří opravdu stojí za to.

I když jsem převážně psala o záporech, nechci tady pátý díl nijak zásadně kritizovat. Je to Sarah J. Maas, čte se to samo, knížka je plná dokonalých, zejména mužských, hrdinů, které milujeme, baví nás číst o jejich škádlení. Jak už jsem psala, Říše bouří je plná dobrodružství a to, že o tom tady tak moc nepíšu, neznamená, že by tam nebylo. I přes veškeré své stinné stránky se mi Říše bouří líbila a už se nemůžu dočkat dalších knížek od této skvělé autorky.

Hodnocení: 9/10

Probuzení Simona Spiera

5. června 2018 v 15:52 Knížky
Autor: Becky Albertalli
Ilustrátor: Není
Počet stran: 296
Rok vydání: 2017

Na začátku všeho byly nevinné emaily… Poté co se Simon zapomněl odhlásit ze školního počítače, najde jeho korespondenci spolužák Martin a začne ho vydírat. Simon je totiž gay a před svými spolužáky to stále tají. Poslední dny trávil korespondencí se zajímavým klukem ze školy s přezdívkou Blue a natolik se sblížili, že by zvlášť jeho nerad vystavil nějaké trapné situaci a pomluvám. Spolužáci dovedou být pěkní sígři! On by to ustál, ale co Blue? Zná ho zatím jen po síti, ale kdo je Blue doopravdy? Žádného kluka ze školy, co by byl gay, nezná… S nerdem Martinem ale není radno si zahrávat, a tak se snaží vyhovět jeho požadavku: dostat se co nejblíž Simonově nejlepší kamarádce Abby.


Můj dojem: Kdo se zajímá nebo čte young adult literaturu, tomu určitě neuniklo loňské pozdvižení okolo knihy Probuzení Simona Spiera. Tahle knížka byla v té době snad úplně všude. Spousta lidí ji četla a vesměs většina recenzí byla pozitivní. Já většinu knížek, okolo kterých je takové haló, čtu raději až později, abych neměla příliš vysoká očekávání a následně aby mě případně tolik nezklamaly. A jak to bylo u Simona?

Musím uznat, že knížka se čte prakticky sama. Není to žádná tlustá bichle, má něco kolem 300 stránek. Styl psaní je velmi jednoduchý, jak to už u young adult bývá, nejsou tam žádné zdlouhavé popisy, naopak přímě řeči a rozhovorů mezi hrdiny je tam poměrně hodně.
Takovou odlišností se může zdát, že svojí roli tu mají i e-maily mezi Simonem a tajemným Bluem. Ze začátku jsem si říkala: Super, aspoň to bude víc zajímavé, odlišné od ostatních knížek, co čtu. No, pak se to změnilo. Nepopírám, že je to něco jiného, ale po půlce knihy mě začaly nudit. Přišly mi zdlouhavě napsané a párkrát jsem se přistihla, jak otáčím stránky, abych se podívala, kdy začíná ,,klasicky" psaná kapitola.

Simon je sympatický kluk, kterého nemůžete nenávidět. Ať chcete nebo ne, máte ho rádi. I jeho kamarádi a rodinka jsou povedení, často vznikají i komické situace. Teď přichází to velké ale. Dost lidí psalo, jak se u toho smáli a brečeli smíchy. Začínám si myslet, že mám nějaký zvláštní druh humoru, ale mně to nijak výrazně vtipné nepřišlo. Ano, několikrát jsem se usmála, ale že bych se smála nahlas? To ani jednou. Bohužel.

Na druhou stranu knížka přichází s tematikou LGBT a coming outu. O tom zas tolik knížek napsáno není a někomu tahle kniha může pomoci, ale možná bych ji napsala ještě trochu více do hloubky.

U Simona jsem nejpíše ojedinělá výjimka, ale pro mě se nejedná o žádnou extra knížku, která by měla být o tolik lepší než ostatní. I když jsem se snažila nemít příliš vysoká očekávání, přece jen mě poměrně zklamala. Opravdu mě to mrzí, protože hodnocení na internetu má opravdu výborná, ale za mě určitě ne.

Hodnocení: 5/10

Děkuju, že jste došli až na konec stránky.