Říjen 2018

Kniha z knih #1

27. října 2018 v 15:59 Knížky

Ahoj. Dneska tu pro Vás mám první článek (možná) do nové série. Zatím je to jen nápad a sama nevím, jestli je dobrý nebo ne. Budu tedy ráda, pokud mi do komentářů napíšete, jestli bych měla připravit i další díly.
A co že jde? Pomocí názvů knih jsem vytvořila krátký popis knížky, podle kterého se můžete pokusit knížku uhádnout. Správnou odpověď pak zjistíte tím, že si níže uvedený černý obdélník označíte kurzorem a tím se Vám zobrazí text pod ním.
A malá nápověda: Knížku jsem četla tento rok a je na ni napsána i recenze.



Ovšem

22. října 2018 v 16:34 Knížky
Autor: Karel Kovář
Ilustátor: fotky z archivu autora
Počet stran: 222
Rok vydání: 2017

Ze života za kamerou. Bez filtrů. Bez scénáře. O všem. Ve sbírce osobních příběhů, básní a fotek sdílí Karel Kovář cestu obyčejného kluka z malého města, jehož život se během pár let otočil doslova vzhůru nohama. Od téměř idilyckého dětství, přes komplikované dospívání a tragikomické vztahy, až po budování kariéry na YouTube a smíření se se svou identitou. O stránce života, která byla důsledně skryta. O rodině a snaze zůstat sám sebou. O slzách smutku, štěstí a hlavně smíchu, protože toho není nikdy dost... Jednoduše o všem!


Můj dojem: Abych pravdu řekla, knížkám od youtuberů všeobecně moc nevěřím. K nápadu přečíst si Ovšem mě přivedla až kamarádka, které se knížka moc líbila. Jak se říká, neodsuzuj, co nezkusíš. Rozhodla jsem se tedy knížce dát alespoň šanci. A jak to dopadlo?

Kovy své myšlenky podává velmi čtivě. Stránky ubíhají jedna za druhou, ani si toho nevšimnete a už jste na konci. Přitom Vám přijde, jako kdyby si s Vámi Kovy povídal v jednom ze svých videí. Není tedy divu, že se setkáte s i výrazy typu ,,Uf.", ,,Jdu na to." nebo ,,hysterák". Ovšem je napsáno hodně hovorovým stylem. Není to nijak náročná četba, řekla bych spíše krátká oddechovka s kapkou humoru na jedno, maximálně dvě odpoledne.

Grafická úprava nemá chybu. Vedle nádherných fotek musím vyzvednout i zařazení básniček do textu, příspěvků z instagramu nebo i různých zpráv z chatu. Dobře dokreslují Kovyho příběh a celkovou atmosféru. Ovšem je rozděleno do několika částí, od dětství a rodiny, přes školu až po taková témata jako je přetvářka nebo dokonalost. Mě osobně se nejvíce líbily kapitoly o cestování. Kovy v nich píše o svých zážitcích a pocitech z cest, které jsou často velmi vtipné. Pomyslně se tak můžete přenést například do Íránu nebo Milána. Dozvíte se tedy o místní kultuře a lidech, ale i o stinných stránkách L.A.

Čtenáře, který se o českou youtube scénu nezajímá, Ovšem asi příliš nezaujme a nepřinese mu nic nového, jelikož je knížka primárně určená Kovyho fanouškům. Ačkoliv já sama nejsem nijak zvlášť velká fanynka, u čtení jsem si příjemně odpočinula. Ovšem mě nepřekvapilo, ani nezklamalo. Prostě knížka, kterou nejlépe vystihuje slovo ,,Hm." Nic víc, nic míň.

Hodnotit Ovšem je strašně těžké. Na jednu stranu si nemyslím, že by ve mě knížka zanechala nějaký hlubší dojem, ale na to, o jaký žánr se jedná, asi má očekávání splnila.

Hodnocení: 7/10



Knížku mi půjčila kamarádka. Děkuju.

Dýně

12. října 2018 v 17:59 Vyrábění
Dneska tu pro Vás mám spíše inspiraci na podzimní dekoraci. Podzim začal a s ním se pojí i dlabání dýní. Kromě tradičních obličejů jsem letos zkusila i malou vílu. Na internetu jsem si našla předlohu, vytiskla ji a překreslila na vydlabanou dýni. Pak už jen stačí mít dost trpělivosti se samotným vyřezáváním. Asi Vám to zabere více času, ale výsledek podle mě stojí za to.



Sůl moře

8. října 2018 v 20:50 Knížky
Autor: Ruta Sepetysová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 352
Rok vydání: 2016

V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít.


Můj dojem: Jsem asi poslední, kdo Sůl moře ještě do nedávna nečetl. Vlastně ani nevím, proč jsem ji tak dlouho odkládala. Možná strach, že by mě zklamala? Každopádně to už je minulostí a musím říci, že bych si teď nejraději dala pár facek za to váhání.

Naši čtyří hrdinové - Joana, Florian, Emilia a Alfred - jsou každý jiný a přitom úplně stejní. Snaží se přežít. A to není nic jednoduchého. Obrovské mrazy a beznaděj všude, kam se podívají. Nemyslete si, Sůl moře není žádná young adultovka s procházkou růžovým sadem. Každý si nese své tajemtství a kdo ví, co by se stalo, kdyby ho slyšely špatné uši. Díky kapitolám z různých pohledů vidíme, jak každý vnímá zoufalou situaci jinak. Někdo se bojí o svou rodinu, o které nemá žádné zprávy, někdo z toho chce vytěžit co nejvíce a získat si tak slávu a obdiv. I když má jedna kapitola jen několik stránek, ne-li ani tu jednu celou, Ruta Sepetys dokáže těmi několila slovy vystihnout to podstatné. Ať už je to cokoli - zoufalost, stesk, beznaděj, láska, přátelství, či nenávist.

Jak už jsem psala, kapitoly jsou tu velice krátké, maximálně na pár stran. Knížka tedy ubíhá velmi svižným tempem a navíc je psaná v ich formě. Díky tomu můžeme vše prožívat očima našich hrdinů. I když, ne všichni musí být vyloženě hrdinové. Kdo ví? Nahlédneme i do jejich minulosti, dozvíme se, jaká zvěrstva prožili a co je vedlo k jejich rozhodnutí. Dokáže se z nedůvěry vyklubat přátelství nebo i něco silnějšího?

Abych se přiznala, na konci jsem slzy neronila. Začínám si myslet, že jsem vůči smutným knížkám imunní, jelikož co ostatní rozbrečí, mě nikoliv. To ovšem neznamená, že mě Sůl moře nedojala. Spíše než smutek, jsem cítila takovou zvláštní úzkost a tíži. Následná poznámka autorky to všechno ještě prohloubila. Určitě na ni po dočtení příběhu nezapomeňte, stojí za to.

Ruta Sepetys podává historii, o které se zase tolik neví, záživným způsobem. Ani já sama jsem o lodi Wilhelm Gustloff nevěděla. Přitom se jedná o jeden z nejvýznamějších momentů mořeplavby. Díky Soli moře jsem se dozvěděla zase něco málo z minulosti a donutila mě si o lodi přečíst i několik článků na internetu.

Sůl moře nemohu hodnotit jinak než plným počtem. Vyvolala ve mně mnoho pocitů a pokud jste ji ještě nečetli, o čemž pochybuji, neváhejte tak dlouho jako já.

Hodnocení: 10/10


Knížku mi půjčila kamarádka. Děkuju.



Seznam tipů na výlety

1. října 2018 v 15:07
Stejně jako u recenzí na knížky, buďte prosím ke starším článkům schovívaví.
Tipy na výlety píšu již od samého začátku blogu, a tak ty starší nejsou moc povedené.
Děkuji za pochopení.

Děkuju, že jste došli až na konec stránky.